Sum 41 > Extra > Články > Pražský koncert Sum 41 očima sum41.cz

Pražský koncert Sum 41 očima sum41.cz

Sum 41 v LMBSum 41 konečně navštívili hlavní město naši rodné země. Stalo se tak historicky poprvé a to hned ve dvojité dávce. Do paměti návštěvníků se však koncerty nezapíšou jen tím, že to bylo poprvé, ale hlavně tím, jaké problémy pražské koncerty provázely. Nejprve to byla změna termínů z původně plánovaného června, kdy se zranil bubeník Stevo, následné ohrožení i zářiových termínů, kvůli Deryckovu obnovenému zranění zad a nakonec ještě přemístění obou koncertů z klubu Roxy do Lucerna Music Baru. Všechny nesnáze byly nakonec překonány a fanoušci mohli 7. a 8. září přivítat Sum 41 v Praze.

Jakožto velký fanoušek Sum 41 jsem si samozřejmě objednal vstupenku hned první den, kdy byly v prodeji, ale díky pořadateli, který koncert nešťastně umístil do opravdu malého klubu Roxy byly za jeden den lístky fuč. Agentura Conspiracy na tuto skutečnost bleskově zareagovala a zařídila jetě jedno vystoupení Sum 41. Bohužel došlo ale opět k dosti nešťastnému řešení, kdy byl druhy koncert umístěn ještě o den před prvním. Tím pádem vznikl paradox, kdy teoreticky větší fanoušci šli až na v pořadí druhý koncert. Další menší šok přišel ve chvíli, kdy byly koncerty přesunuty z Roxy do, podle mě, ještě menšího Lucerna Music Baru. Podle pořadatele je kapacita LMB dostačující a všichni držitelé lístků se vlezou. Na jednu stranu se ve mě probudily velmi rozpačité pocity, protože LMB jsem kapacitně určitě nepovažoval za stejně velkou jako Roxy. Na druhou stranu jsem to měl z pražského hlavního nádraží do LMB blíž než do Roxy, takže pozitiva a negativa přesunu koncertů se začala mírně kompenzovat :)

Konečně nadešel ten dlouho očekávaný den 8. září 2010 a mě a mého bratra čekakala pětihodinová cesta vlakem z Třince do Prahy. Společnost nám dělala jedna nejmenovaná láhev čtyřicetiprocentního alkoholu, takže cesta utíkala rychleji než by se dalo čekat.

LMBOkolo 18:00 jsme již procházeli pasáží směřující k LMB. Tak trochu při nás stálo i stěstí, protože jsme si vybraji tu méně zaplněnou příchodovou cestu, takže jsme se dostali asi do desáté řady před vchodem. Druhá přístupová cesta byla tou dobou zaplněna mnohonásobně více. Jiný způsob jak se procpat dopředu vymyslela jedna slečna, která s voláním "já mám TO" předběhla dobrých 20 lidí.

Něco před sedmou hodinou večerní se brány Lucerna Music Baru otevřely a davy fanoušků se pomalu začaly soukat dovnitř. Popravdě ani nevím, jestli se zde nacházel stánek s merchem a pokud ano, netuším co nabízel, neboť mé kroky směřovaly přímo k pódiu. O šatnu se postaral brácha. Bohužel dřívější otevření Lucerny (vstup měl být původně až v 19:30) se projevilo delším čekáním na začátek hudební produkce.

Po notné dávce čekání konečně nastoupila první a jediná předkapela - slovenští From Our Hands. Výběr této kapely jako předskokany Sum 41 jsem tak trochu předpokládal již dlouho před jejich ohlášením. Rychlá kytarovka s metalově znějícími riffy byla podle mého dobrá volba i přesto, že mi celý jejich asi půlhodinový set docela splýval, což bylo ale spíš způsobeno mou neznalostí než nekvalitou.

Poté, co se From Our Hands s pražským publikem rozloučili, začaly přípravy pódia pro Sum 41. Tou dobou přichází další šok. Setlist nalepený na zemi u Tomova mokrofonu obsahuje pouze 13 songů což bylo na headline show neuvěřitelně málo. Naděje trochu stouply po bližším prozkoumaní fotky, kterou pořídil brácha. Setlist totiž neobsahoval největší hitovku Fat Lip nebo závěrečnou klasiku Pain for Pleasure, z čehož se dalo usuzovat, že předpokládaná přídavková část nebyla v setlistu zahrnuta. Bohužel v průběhu večera jsme se nakonec skutečně dočkali jen 13 písní, protože z původně předpokládaného setu byly ještě vypuštěny songy Walking Disaster a Pieces. Naopak byly v přídavku odehrány zmíněné Fat Lip a P4P. Ale vratmě se ještě na začátek. Celý set odstartovalo Intro z alba Chuck a pak už pálili Sums jednu pecku za druhou. Někoho mohlo štvát umělé natahování a zpomalování uprostřed některých písní, ale pro ty, kteří se nacházeli v pelke prvních několika řad to bylo rozhodně osvobozující. Hudebně byl celý koncert poctivě odehraný a odzpívaný. Takoví Blink-182 nesahají v živém zpěvu Deryckovi ani po kotníky. ConeSólově si zazpíval i Tom při coveru od Roling Stones Paint it Black, kdy si naopak Deryck zahrál hlavní kytaru. Celkově byla kupodivu Deryckova kytara slyšet dostatečně dobře po celý koncert. Často u záznamů z jiných koncertů jsem měl pocit, že je hodně upozaděná. Co se týče pohybu po pódiu, to už bylo mnohem slabší. Deryckova zraněná záda toho zrovna moc nedovolovala a Tom je Tom. Ten stojí jak přibitý prakticky od začátku jeho působení v Sum 41. No ale musím uznat, že se to s ním postupem času zlepšuje. Celou pohybovou část tak více méně bral na svá bedra Cone, který v jednu chvíli dokonce zapadl mezi diváky na levé straně pódia. Někteří tvrdí, že tam skočil, někteří, že ho tam stáhli. Těžko říct.

S blížícím se koncem už byl prostor klubu řádně vydýchaný a zapařený a většina z okupovatelů prvních řad byla mokrá jako by na ně někdo vylil kýbl s vodou. Po songu Still Waiting se Sum 41 z pódia vytratili a nechali se opravdu dlouze vyvolávat, že jsem měl chvílema obavy jestli se ještě vůbec vrátí. Naštěstí se vrátili s tóny hlavního riffu hitu Deep Purple - Smoke on the Water na Deryckově kytaře. Poté se Deryck zeptal co bychom chtěli slyšet a začala změť výkřiků různých písní Sums. Nakonec předal slovo Tomovi, aby nějakou píseň vybral. Ten k potěšení většiny v publiku začal vybrnkávat Fat Lip. Mě ale bylo jasné, že pak už příjde jen Pain for Pleasure ve Steveově zpěváckém podání a pak už nic. Přecijen u P4P přišel jeden překvapivý moment, kdy si k bicím nesedl Deryck ale technik Dan Moyse.

DeryckJak už jsem řekl, po P4P byl konec a technici pomalu začali uklízet pódium. Někteří v konec nechtěli věřit a začali si vynucovat skandováním song Pieces. Někteří nejspíš příliš diskografii Sum 41 neznali a skandováním si vyžadovali "Písek". Pár odvážlivců, kteří už v pokračování koncertu nevěřili, přeskočilo zábradlí s cílem ukořistit nějaký suvenýr v podobě pohozeného trsátka. Jeden borec se vydal až k bicím kde zcizil jednu paličku. To už jednoho sekuriťáka naštvalo a za borcem se s menším zpožděním vydal. Snad to borec k východu stihnul včas :)

Klub se pomalu začal vyprazdňovat. U východu ještě pro každého návštěvníka čekal docela povedený plakát formátu A2 i když ta fotka Sum 41 s protaženými obličeji se mohla ještě trochu upravit. S bráchou, Reasonem, GameEsem a jedním týpkem od Opavy (sorry, tvoje jméno mi v hlavě neutkvělo :-) ) jsme ještě asi hodinku postávali u tour busu, ale řidič tohoto kolosu nám sdělil, že Sum 41 se neobjeví, že půjdou přímo na hotel. Jako cenu útěch řidič rozdal ještě další 2 plakáty a šlo se na vlak.

Shrnuto podtrženo - pro každého fanouška Sum 41 to musel být nezapomenutelný zážitek. Hlavně pro ty, kteří Sums viděli na živo poprvé. Na druhou stranu zážitek zkazil velmi krátký setlist, který byl ještě ke všemu o 3 písně kratší než předešlá show 7. záři, což bude ale nejspíš způsobeno Deryckovými špatnými zády. Další věc, která docela negativně ovlivnila historicky první návštěvu Sum 41 České Republiky bylo umístění do klubu pro nějakých 1000 návštěvníků. Alespoň jedno pozitivum malého klubu bylo v tom, že kapela byla neuvěřitelně blízko, což by na velkém koncertě nebylo možné. Každopádně pro příště by to rozhodně chtělo prostor minimálně pro 3000 lidí. A tím příště jsem si jistý víc, než kdykoliv předtím.

 

A závěrem ještě nabízím odehraný setlist:

The Hell Song
Were All To Blame
Over My Head (Better off Dead)
In Too Deep
Motivation+88
Master of Puppets (Metallica cover)
King of Contradiction
Underclass Hero
Welcome to Hell
Paint it Black (Roling Stones cover)
Still Waiting

Fat Lip
Pain for Pleasure

 

Pkud si rádi přečtete i profesionální reportáž z koncertu Sum 41 navštivte např. musicserver.cz, který přišel s reportem jako první. Naleznete zde i fotogalerii z koncertu. Několik videí můžete najít na našem youtube kanálu youtubec.com/sum41dotcz.

 

9. září 2010

Václav "kufač" Kufa (Sum41.cz)